Tým Beta

Ján Pálavský (rotmistr, člen Stráže, tým Beta)

“Hejtman chce živého zajatce, ale vaší prioritou bude zůstat naživu. Jestli někdo z vás umře, donutím ho, aby toho litoval!”
Ján je pravý voják z povolání. Díky usilovné práci, zkušenostem a vrozeným schopnostem se vypracoval z prostého vojína až na svou současnou pozici. Sám je připraven udělat pro úspěch mise cokoliv, to samé očekává od vojáků pod jeho vedením. Má pověst přísného a tvrdého velitele beze špetky smyslu pro humor. Jeho muži se ho obávají, ale bez váhání ho budou následovat do samotného pekla.
Ján se bude muset vypořádat s velením nesourodé skupině a zajistit úspěch celé mise. Jeho hra bude o čestnosti, loajalitě a sledování povinnosti daleko přes rozumnou míru.

Tereza Krahujcová (rotmistr-čekatel, členka Stráže, tým Beta)

“Zatímco se nepřítel bude zabývat návnadou, vpadne mu druhý oddíl do zad. Návnadou budeme my. Nějaké otázky?”
Tereza žila celý svůj život ve stínu svých rodičů. Její matka vedla mnoho průzkumných výprav do černozemě a zemřela při obraně Prahy jako hrdina. Její otec je jedním z nejvyšších generálů frakce Lvů a velitel elitních průzkumných jednotek. Nikdo se proto nepodivoval, když vykročila ve šlépějích svých rodičů a vstoupila do armády. Ovšem její raketový postup mnohé překvapil. Někteří se ptají, zda má dostatek zkušeností na svou hodnost, zvláště když dosud neprošla žárem skutečného boje.
Terezina hra bude o právu velet, o povinnostech a o získávání důvěry. Čeká ji spousta výzev, intrik a také trochu romantiky.

Alexandr Křižík (rotmistr-čekatel, člen Stráže, tým Beta)

“Hrdinové se nerodí samovolně ve válce nebo v boji. Člověk se jím stane právě tehdy, když si lidé okolo něj uvědomí, jak silnou osobnost následují.”
Štěstěna je někdy velmi vrtkavá a nepřízeň osudu se někdy nevyhne ani lidem z pražského generálního štábu. Alexandr je toho zářným příkladem – v životě mu nikdy nic nechybělo a jako mladý, schopný a výřečný voják se v Praze brzo uchytil na štábu, kde měl na starosti práci s informacemi a armádní propagandu. Koho asi musel naštvat, když byl “dobrovolně” přihlášen na misi do černozemě? Nebo je to celé jen nedorozumění, jak Alexandr často říká? A bude vůbec ohněm nepokřtěný důstojník schopen obstát před zrůdami černozemě?
Alexandrova hra bude o člověku, kterému se ze dne na den změnil život a musí se s tím nějak poprat. Bude o hledání sebe sama, o ceně hrdinství. Možná bude muset bojovat i o tu trochu moci, která mu ještě zůstala.

Václava Světlá (civilní specialista, tým Beta)

“Za životy těch lidí mám větší odpovědnost než oni sami”
Václava již nějakou, třebaže ne dlouhou, dobu pracuje jako medička. Její kariéra byla celkem rychlá, je však pravdou, že v přímém boji nasazena nebyla. O jejích kvalitách však nikdo nepochybuje! Ani Václava nepůsobí příliš nervozně. Trénovala přece až do úmoru, má za sebou několik úspěšných zákroků na operačním sále, navíc – kde jinde získá další zkušenosti. A pak, mise se účastní i věhlasný Svoboda, takže se může dále učit od svého zkušeného mentora.
Václavu čeká hra o ceně života, lidskosti, přátelství a důvěře. A o mnohých volbách, na které neexistuje správná odpověď.

Klára Nováková (voják, členka Lvů, tým Beta)

„Každý si o sobě myslí, že je hrdinou. Když na to ale přijde, jen málo kdo jím opravdu je.“
Někteří lidé jsou rození válečníci. Klára bez pochyby patří mezi ně. Její přesná muška, dobrý odhad cíle a ledový klid jí vynesly uznání od spolubojovníků i velitelů. Po krátké době byla proto převelena do Průzkumných jednotek, mezi elitní vojáky co tráví víc času v černozemi než v Praze. Jak už to občas bývá u lidí, kteří mají na něco nadání, Klára se více zajímá o zdokonalování, než o společenský život a kariérní postup. V tomto si s bratrem v ničem nezadají.
Hra Kláry bude o tom, co pro ni znamená služba, věrnost a loajalita. Také bude obsahovat i romantiku a nějaké to odhalování tajemství.

Viktor Dub (voják, člen Lvů, tým Beta)

“Ne vždycky si svoji cestu můžeme vybrat. A ne vždy má dobrý konec.”
Jádrem každé armády jsou zkušení vojáci, veteráni mnoha bitev a často nedocenění hrdinové, kteří jsou spokojení se svou pozicí a netouží po velení. Takový je i Viktor. Tichý, skromný a plný odhodlání. Jeho služební záznam je plný pochval a vyznamenání. Navíc se z poslední operace málem nevrátil, jeho oddíl byl odříznut a zbývající vojáci byli nuceni dlouhé hodiny čelit sami náporům Změněných, než pozici pustili. Do Prahy se jich vrátila jen hrstka, pokrytá šrámy a bez jediného náboje. Všichni očekávali, že si Viktor bude užívat zaslouženého zdravotního odpočinku, jako ostatní přeživší. I proto všechny překvapil, že se po týdnu znovu přihlásil na misi, která ho opět zavede do nebezpečné zóny, odkud nejspíš jen za pomoci velkého štěstí vyvázl.
Jeho hra je o cestě. O tom kolik síly je třeba k jejímu dokončení vynaložit, a jestli jsme v sobě vůbec schopni tolik síly najít. A taky o strachu z neznámého a nepochopitelného.

Martin Skála (voják, člen Lvů, tým Beta)

“Byli jsme s Krahujcem u samotných bran Pekla. Kdyby zavelel, vezmeme to místo ztečí.”
Pro některé lidi je válka jako obyčejné řemeslo. Když budou vše dělat pečlivě a s rozmyslem, stanou se nakonec dobrými řemeslníky. Martin je jako veterán mnoha a mnoha bojů vynikající řemeslník. Je členem elitní brigády spadající přímo pod generála Krahujce. On a jeho bratři ve zbrani byli nasazování do těch nejtvrdších bitev, na mise za frontu a i na úkoly, kde málokdo čekal, že se vrátí. Přežili. Martin mnohokrát prokázal udatnost v boji a svou oddanost generálovi a Pražské říši. A také byl po zásluze mnohokrát štědře odměněn. Přesto se dobrovolně přihlásil na další nebezpečnou misi, kde všichni jeho spolubojovníci nebudou zkušení veteráni.
Martinova hra je příběhem zkušeného veterána, který bude postaven před otázky loajality, cti a stavení osobních a vztahových pout proti službě a povinnosti.

Jakub Pokorný (voják, člen Stráže, tým Beta)

“Já na to taky mám!”
Všechny děti mají zvláštní schopnost přinášet rodičům spoustu trápení. Horkokrevný Jakub v tomhle není vyjímkou. Možná nebyl ten nejsilnější nebo ten nejrychlejší, ale vždycky byl ten nejhlasitější. A s dospělostí se o moc nezlepšil. Vstoupil do armády, jen aby dokázal otci, že na to má. Ze stejného důvodu se přihlásil na tuhle misi. Jednou pro vždy hodlá ukončit své nedoceňování a ukázat otci, že je chlap jak má být! Jednou pro vždy vystoupí z jeho stínu. Což by i oči ženy mohly ocenit.
Jakuba bude čekat dokazování okolí, ale i sobě samotnému, že není tak bázlivý, jak si každý myslí. Jeho hra bude o hledání vlastních hodnot a zda má smysl mít vše za jakoukoliv cenu.

Béla Szczerban (civilní specialista, člen Technické fakulty, tým Beta)

“Tohle by se mohlo hodit.”
Člověk nemůže mít v hlavě všechno vědění světa. Ovšem s tím Béla rozhodně nesouhlasí. Už od mala hltal všechny informace a zapisoval si je do malého sešitu. Tohoto zvyku se nezbavil, ani když dospěl v mladého muže. Většinu času je spíše introvertní, tichý a nevýrazný. Pokud ovšem někdo nevytáhne nějaké zajímavé téma. Pak je nezastavitelný jako dravá řeka. Na misi se přihlásil ze zvědavosti. Většina techniků se za hradby nikdy nedostane a proto skočil po této příležitosti. Zvláště když se mise účastní i několik jeho nejbližších přátel.
Bélu čeká hodně pátrání a objevování záhad. Jeho hra bude o lásce, přátelství, víře, hledání pravdy a ceně ideálů.

Zikmund Pýcha (civilní specialista, člen Technické fakulty, tým Beta)

“Máte to celé špatně, já vám to vysvětlím…”
Život technika není snad nikdy obyčejný nebo nudný, ale Zikmundovi se povedlo většinu těch nebezpečí, akčních misí a bojů přečkat daleko v bezpečí vlastní studovny. A nestyděl se za to, protože za Prahu bojuje jinak. Jinak docela mladý Zikmund Pýcha je totiž odborníkem na Štít a jeho nabíjení a mezi techniky si svou odborností získal spoustu úcty. A také nějaké nepřátele. Například s Hanou Milerovou se mu spolupracuje velmi těžko a jejich neshody často dosahují epických proporcí.
Hra Zikmunda bude o řešení záhad, chytrých dialozích a cestou intelektuála skrz nástrahy černozemě.