Každých pět let pořádají Seveřané své Slavnosti Severu. Několikadenní svátky trhů, vinobraní, hostin. Jednou za pět let se všichni sejdou na jednom z nejstarších severských panstv, v Lissenu. Jednou za pět se rody Severu dohodnou na nových manželstvích, na ukončení starých sporů, o novém směřování nejdrsnější provincie Illenského císařství. Jednou za pět let chutí jedí s bohatými, Bytosti na chvíli mohou pocítit lidskost a dětí se věci, které se vymykají rozumu i vůli Sluneční církve. Pak ale přišla poslední válka. A po ní se změnil i Sever. Dvacet let od války i od převratu dala do rukou moc jedinému rodu. Derrewynům. A Cyrus Derrewyn chtěl Sever dle vlastních představ.
Na Slavnost Severu přijelo mnoho vážených hostí. Derrewyni si pozvali tajemnou Věštírnu mistra Arna, bývalé legendy mezi Lovci čarodějnic a velkého hrdiny poslední války. Vrcholem slavností měl být Illenský cirkus Bytostí a podivností věhlasného principála a kontrovezního šlechtice Christophera Aidana Van der Saala. O bezpečí se měla postarat elita Lovců čarodějnice. Čerstvě ženatý lord Derrewyn poprvé oficiálně společnosti představil svou ženu, Adeny Einarr Derrewyn, Klenot Jihu a ženu, o kterou prý měla zájem sama císařská rodina. Měly to být Slavnosti, na které Sever nezapomene.
Dodnes zůstalo příliš otazníků, co se před dvaceti lety stalo. Víme jediné. Místní Bytosti se, pod vedením Ylvy, poslední divoké Bytosti a jakého si Mehrana, který se samozvaně prohlásil novým Šamanem, pokusili zvrátit moc na svou stranu. Místo krvavého a okamžitého trestu s nimi Björjn Derrewyn uzavřel příměří. Říkalo se, že je potřeboval pro boj s Přízraky, temnými duchy z pekla, kteří kosili v řadách Illenů i Bytostí bez rozdílu. Ale Sluneční církev jejich existenci dementovala a označila to za blud.
V kraji tehdy řádila mocná čarodějnice, které se nakonec postavili všichni přítomní Lovci čarodějnic. Itamar Aldahar tam tehdy v bojí s ní položil život. Jistě nejsou pravdivá slova některých svědků, že ze žárlivosti vůči Lorcanovi a Arnovi přešel na její stranu. Čarodějnice byla zničena. Šeptá se, že její jméno bylo Valerie a že až příliš připomínala ženu, která v Durrandonu, v srdci samotné říše kdysi porodila tři dcery, z nichž ta nejstarší dnes nese jméno rodu Amberů. Ale i to jsou jen nepotvrzené klevety Illneských šlechtických kruhů.
Toho dne byl Cyrus Derrewyn otráven. Jeho žena zmizela kamsi do Hvozdů, snad žalem zešílela. Zlí jazykové se přou, zda kvůli svému mrtvému muži, či pobočníkovi manželova bratrance kronikáře, se kterým prý měla tajný poměr a proto jej Cyrus Derrewyn osobně ubodal, nechal spálit a jeho popel prý při snídani vsypal své ženě do dlaní. Ale zlí jazykové toho napovídají.
Za záhadných okolností padl i mistr Arn a jeho nejlepší Lovec čarodějnic, Lorcan, který se zde záhadně objevil, přesto, že se již leta hovořilo, že padl v boji proti Bytostem.
Illenský cirkus Bytostí a podivností se rozpadl, když na slavnostech za podivných okolností zmizel jeho majitel. Část Bytostí se podařilo chytit a prodat do soukromých sbírek. Některé bohužel dodnes vydýchávají Illenský vzduch a šíří lži o událostech v Lissenu.
Bohužel, přesto, že Illeni znovu nastolili v Lissenu právo a pořádek ve jménu císařství, začaly kolovat zlé lži o tom, že na Severu povstal Vzdorocísař, snad sám ztracený syn našeho milovaného císaře. Odboj Bytostí se bohužel vyhladit nepodařilo. A co hůře, mezi Bytostmi se začalo šeptat, že se vrátil Šaman, jejich poslední naděje.