Björn Derrewyn jako Strážce Severu vládl Derrewynu sotva do jara. Od smrti jeho bratra neuběhla více jak podzim a zima. Bylo na snadě, že stál za bratrovou smrtí, která nikdy nebyla pořádně vyšetřena, ale šeptalo se, že ho nechal otrávit nějakým odporným jedem Bytostí nebo čarodějnic, které tehdy řádily o Slavnostech. Na jaře na Sever přišla spravedlnost. Císařská rada nechala zatknout zrádného Derrewyna po té, co podle obvinění ctěného vyslance rady, Tierana z Ardenu, napadl diplomatické vyslance na cestě do Lissenu a pokusil se uzurpovat moc vůči Císaři. Říkalo se, že Björn Derrewyn byl tajně vězněn a zemřel na následky mučení. Ale jeho tělo nikdo nenašel a nezakopal.
Tieran z Ardenu byl jmenován Místodržícím Severu a všechno severské rody se od té chvíle musely zodpovídat jemu. Jediný, kdo s ním však nebyl ve zlém konfliktu, byla Lady Amber. Zbylé rody se mu postavily a po 4 roky Severeme zmítala strašná občanská válka. Místodržící Severu stál na jejím konci vítězně. Rody se podvolily a Sever znovu obnovil masivní dodávky dřeva a kamení. Jenže nic už nejde jako dřív. Hvozd zešílel. Vyhání z pod svých větví i Bytosti a každého, kdo ho ctil.
Mír měly zpečetit nové Slavnosti Severu, civilizované, oslavující Císaře a Sluneční církev. Místodržící svolal všechny severské rody. Ambery, Bloewynyny, Woodworthy a jejich vazalský rod Thorncrestů.
Šeptalo se, že mezi odbojnými Míšenci stále na Severu řádí i poslední bastard lorda Krissena, Lišák Kriss. Stejně jako na slavnostech chodil muž, který vypadal jako by lordu Krissenovi z oka vypadl. Ale copak by nějaký potulný šejdíř a lapka mohl…navíc, proč by pak měl vytetovaný černý tulipán? I když se říkalo, že i Černý tulipán, slavný zbojník, přišel odkudsi ze Severu…
Pro severské rody byly ale Krisseni a Derrewyni mimo hru. Potomkům Björna Derrewyna a lady Freyi Amber Derrewyn sice následnictví náleželo díky Lissenskému paktu, ale co naplat, když Freya i její dítě zemřely při porodu?
Nebo se nějakou lstí dítě podařilo zachránit? Či to nebylo dítě jedno, ale rovnou dvojčata? Jenže chůva po pohřbu své paní záhadně zmizela a pravda zmizela s ní.
Lady Amber zůstal jen žal.
Slavnosti Severu pod taktovkou Sluneční církve a Tierana z Ardenu se staly symbolem selhání a krvavého slavení. Severské rody se semkly a diplomatickou cestou si naklonily i mocné hosty místodržícího, bohatý rod Alyons, vládnoucí JV provinciím a rod Einarr, který vládne úrodnému Jihu.
Stín, vůdce odboje Bytosti, nakonec se svou údernou skupinou uspěl, zaútočil na hlavní město Derrewynu, Jorvaskar a dobil jej. Místodržící byl smrtelně zraněn. Těsně před tím stihl za svou ženu pojmout Namyii, bastarda z rodu Alyons. Jeho hrůzovládu ale jeho žena nastolit zpět nemohla. Krátké bezvládí vedlo k vzpoře proti Illenům a církvy. Některé Bytosti se začaly zabíjet dokonce mezi sebou a až diplomatická jednání a hrozba nemrtvých z Hvozdu v čele s Valerií, nemrtvou čarodějnicí, donutila všechny ke společnému dílu.
Nemrtvý a Valerii byli poraženi.
Rody zachránily Sever od další války. První lord Allasdair Bloewynn se obětoval císařským vyslancům, aby Sever neplatil za smrt Tierana z Ardenu. Byl sťat na nádvoří Jorvaskarského hradu.
Byla znovu nastolena rada pěti rodů. Amberové, Woodworthové, Bloewynni a místo Krisennů byl povýšen rod Thorncrestů. Za Derrewyny jako podmínka ze strany Císařské rady poslední místo uzmul jižanský rod Alyons. Jako záruka věrnosti Severu k císařství.
Vzpoura Bytostí byla potlačena. Odboj se s velkými ztrátami stáhl. Útoky Běsů a příšer z Hvozdu ale neustal. Až při podivném Masakru Sedmi, kde Lovec čarodějnic Soren Nielsonn bok po boku s katem Ravi Naiem musel bojovat na smrt s pěti dalšími Illeny i Bytostmi. A ve chvíli, kdy se jejich krev vpila do země, nemrtvý a Běsi z Hvozdu se náhle stáhli a zmizeli.
Sluneční církví neotřásly ani odporné aféry Otto Salvatora Alyons, biskupa z Galtry, který byl z církve exkomunikován a spokojeně se vrátil hospodařit na rodinné panství. Ani fakt, že ctihodná Matka, Inkvizitorka Aurora byla svedena ze své cesty uprchla ze Severu v doprovodu Bytosti jménem Nyllam, který se vydával za Míšence Borease.
Byl to jasný důkaz, že mezi Bytostmi jsou stále ještě nepoznané a nebezpečné druhy a je potřeba je dostat pod kontrolu nebo vyhubit.
Koupili jsem si tehdy čas toliko prolitou krví? Proč se mezi elfy od té chvíle mluví o pomstě a ovládnutí světa? Kam zmizel Ravi Nai? Skutečně se probudili další Šamani? Je bludička Eair rin Šamanka nebo ve skutečnosti Lissenské monstrum? A co Dhubheasa? Odvedla aspoń část Bytostí do bezpečí před Slunečními rytíři, kteří přišli vymáhat Illenské právo?
A proč Enid, zelenooká dcera Adeny Einarr zmizela opět v Hvozdu?
Říká se, že když Olwen za Stín, odboj a Sever položila život a její duše teď hoří v pekle, vůle Bytostí je zlomená.
Vypráví se, že tu podivnou noc, kde se všem splnili jejich noční můry i sny, přišel muž. Nesl sebou moc a jméno Enh Redh. Jediný svého druhu. Napůl Illen a napůl…někdo jiný. Ten, který spojuje světy. Neměl na těle jedinou jizvu a tu, která změnila jeho srdce v poušť, nebyla vidět. A přece. Stejnou tváři a zápal v očích nosil kdysi velitel Jízdní hlídky Severského Hvozdu, Björn Derrewyn. Proč by jinak nosil u sebe prsten krásné Freyi, která ale měla být mrtvá již několik zim? A kdo bylo to pětileté děvče, se kterým odcházel z Jorvaskaru za svítání druhého dne? Zůstalo více otázek než vysvětlení.