Sever poznal 15 let klidu. Zdánlivého klidu. Rody se opět rozhádaly. Míšenci se stali odpadem pro Illeny i Bytosti, nenáviděnou skvrnou na štítu jich obou. Ale Západ, který před třemi Slavnostmi Severu získal na Severu veliké obchodní spojence a výhody, díky práci Míšenců zesílil a bohatl právě na otrocích.
Skoro 15 let prosperity. Ale jen skoro. Stíny Hvozdu se prodloužily a temnota si vzala mnoho koutů lesa. Dodávky kamene a dřeva náhle přestaly. A odboj Bytostí jako by se probudil z dlouhého spánku.
Stalo se to v zimě. S prvním sněhem. Celý Lissen a okolí byl obsazen Bytostmi, které nosily znak Stínu, vůdce všech svobodných Bytostí. Nebylo o něm slyšet tak dlouho. Ano, Bytosti měly svého vůdce. Ravi Nai zradil svou Illenskou převýchovu a rozhodl se chránit odkaz šamanů kdesi hluboko v Hvozdu. Ale tihle nosily znak, který 15 let nikdo neviděl. Šeptalo, že je vede žena, napůl Bytost a napůl Přízrak. A její jméno vzbuzovalo hrůzu. Olwen je zpět, říkali. Do Lissenu se od zimy nikdo nedostal, aniž by se vrátil zpět. Alyonské jednotky, vesničané, obchodníci. Kolem Lissenského panství obestřelo podivné kouzlo.
Blížily Slavnosti Severu. Hvozd se propadl do stínů, Běsi se objevily na okraji snů všech Bytosti i Illenů se Severu. Krev z Masakru Sedmi možná nestačila na tak dlouho, jak všichni doufali.
A bylo tolik potřeba vykonat rituály. Bylo tolik potřeba uctít předky. Bylo tolik moc potřeba neopakovat staré chyby.
Illenská armáda i komanda Slunečních rytířů se až do jara rozbíjela o neviditelnou hradbu kolem Lissenu. Jeho hranice lemovala mrtvá těla Illenů, zatímco Bytosti slyšící volání z Lissenu, sladké, chutnající po svobodě, mizely za jeho hranicí.
Na jaře přišel nečekaný obrat. Lady Amber se Stínem vyjednala 3denní příměří. Na Slavnosti může přijít, kdo chce. Musí se zapřísahat dodržovat nové zákony Lissenu a svobodné provincie Mythey. Ale pak může svobodně vstoupit a po třech dnech opět odejí.
Slavnosti Severu se zdály být zachráněny. A tak se neviditelná hradba kolem Lissenu nakonec skutečně otevřela. Pro mnohé to ale byla past. Někteří to věděli, někteří tušili a mnozí doufali, že jejich obavy se nenaplní.
Opak byl pravdou.
Stínem nebyl nikdo jiný než Olwen, která se vrátila z Podsvětí, sama napůl Přízrak. Mocná, nemilosrdná. Rozpoutala v Lissenu hotové peklo. Vše, co zažila za krutosti z rukou Illenů, to stonásobně oplácena. Kdo nebyl s ní, byl proti ní. Její charisma ale bylo nakažlivé. Na svou stranu zlákala i Eair Rin, jedna ze tří Šamanů. Právě ona pro Olwen vytvořila dokonalou bariéru kolem Lissenu. A v ní se náhle v pasti ocitly jak zbylé Severské rody, tak arcišpion Hiyersson, Sluneční rytíři v přestrojení za artisty, které za tučný obnost propašoval se svým cirkusem Dietter Sierbach. V pasti byl i biskus Garlen Avran, který se nezalekl a v naději, že konečně pošle do pekle do modrou zrůdu Neelu, snesl vše od urážek po bič na nahých zádech. Slavnosti přilákaly i mnohé Bytosti, včetně Šamanky Dhubeassy a Raviho Naye, který po smrti bratra odešel k Bytostem, stal se nejmenovaným duchovním vůdcem a adoptoval Míšence Tobiase.
Cirkus Diettra Sierbacha nepřivezl jen povyražení. Dietter Sierbach totiž nebyl jiný, než Mistr Arn, který si z pekla přivedl Caleba, Kaysu Durrandon, Freyu, kterou Pán Podsvětí neprávem po smrti držel u sebe. Přišel s ním i Eran Lorcan. Muž, pro kterého Mehran, poslední šaman, obětoval svůj život, aby ho mohl z Podsvětí dostat. A nakonec démonka Sibeth. Nejmladší z pekelných princezen, vnučka Arawna, vládce Podsvětí.
Právě jeho přišli hledat, protože Podsvětí se bez něj hroutí a démon Demor´ell se vrací z dlouhého spánku.
Skupinka rusalek a podivných ztracených uměleckých existencí nakonec jejich skutečnou identitu neutajila na dlouho.
Kaysa na světě zjistila, že v podsvětí svou dceru nepotratila, ale že téměř 14ti leté děvče pokojně žije v Lissenu. A teprve se musí dozvědět, že je napůl šlechtičnou a napůl drakem, protože její otec nebyl nikdo jiný než Arrawn, kdysi Arman, ohnivý drak.
Caleb zjistil, že Enid si z událostí před 15 lety nepamatuje nic. Neela ji nechala zapomenout, vychovala ji jako normální, zdravé a šťastné dítě. Enid vyrostla v krásnou mladou ženu, která ovšem své srdce věnovala Míšenci Tobiasovi, který Ravimu nahradil mrtvého bratra. Muže, který kvůli ní zemřel a ona si ho ani nepamatovala.
Mistr Arn a jeho cirkus pronásledovaný démonkou Nisbeth, selhala. Zničila sice nástupkyni na trůn z kostí, ale Arrawna nenašli. Místo něho vyvolali duši Hvězdy, který si půjčila tělo Neely, vodní bytostí. Ta již Arrawna do Podsvětí nepustila. S Eranovu pomocí zavolala oba draky, Armana a Sarika. A oba je odvedla pryč na jiné, šťastnější místo.
Než ale Arrawn zmizel definitivně, omylem ubodal Enid. Aby mohla žít, Neela s En Redhem nabídli vodě život za život. A byl to Caleb, kdo se pro Enid obětoval. Zemřel pro ni podruhé.
Ravi upadl do letargie, ze které už se nevzpamatoval.
Tobias začal propadat temnotě. Enid sice žila, ale ztratila paměť.
En Redh poznal, že jeho žena Freya žije. Přijal v sobě opět Bjorna Derrewyna. Konečně našel klid. Mezi Lissenskými našel i své děti, dvojčata Nyru a Tyra. Tyr se stal novým pánem Lissenu. Olwen byla přelstěna Eranem, kterým v sobě probudil Lorcana a s tajnou jednotou Slunečních rytířů ze zbraní v ruce znovu dobyli Lissen. Pro Olwen si přišel démon Demor´ell. Než stihla odejít, Tobias se dozvěděl, že je jejím nechtěným synem. Před 20 lety jí znásilnil původní pán Lissenu, nenáviděný Cyrus Derrewyn. Tobias se definitivně uzavřel temnotě.
Demor´ell na chvíli zahnal En Redh, ale zaplatil za to životem. Z posledních sil otevřel bránu na Avalon, snový svět, který vytvořil, aby zachránil duši Mythey a magii Bytostí. Do slunce západu byl čas se zachránit.
Proroctví ještě mělo naději v dětech mrtvých, v těch, kdo mohou napravit křivdy a chyby svých rodičů.
Enid, dcera Skyrose a Adeny našla sílu porazit v sobě temnotu, která ji pomohla se zrodit. Odolala zlu.
Kaysa Sari Arman, dcera Kaysy Durrandon a Arrawna, přijala svou dračí moc a přestala se bát, jako kdysi své moci čarodějky její matka.
Dvojčata Joachym a Theodor, synové Hany, dcera mistra Arna, a Arrawna, pán Podsvětí, přesto, že jako Sluneční rytíři netušili svůj původ, nakonec spojili cestu svého děda s mocí svého otce. Jeden odešel na Avalon zachránit dračí rod, druhý zůstal se svým dědem Arnem v Podsvětí.
Tyr a Nyra, poslední Derrewynové, přijali svůj úkol. Tyr se stal pánem panství. Nyra pak splnila dávný sen své matky, stala se kapitánkou Jízdní hlídky.
Posledním sedmým byl Tobias. Ten však křivdy svých rodičů nenapravil. Zůstala v něm hořkost. Proroctví se nakonec naplnilo jen z části.
Mistr Arn odčinil svůj hřích. Našel všechny Sluneční čepele. Hjalmar Nielsonn, Callum Bloewyn, rusalka Iri a faun Giles dobrovolně obětovali svůj život, aby se čepele vrátily do Podsvětí a neporazitelná armáda Přízraků, ve které se měnila každý Bytost zabitá Sluneční čepelí, zmizela a našla pokoj. Arn své dílo dokončil právě včas.
Šamanka Eair Rin byla poslední duše nedobrovolně položená za Lissen, protože magickou bariéru spojila se svým životem, ale dokud byla bariéra, nebylo možné odeslat čepele tam, kam patří.
Demor´ell zaútočil na vše Lissenské, sám vázaný na moc Hvozdu. Když zmizely přízraky, konečně byla naděje démona porazit. Olwen, kráčející v čele armády temnoty, se nakonec obrátila proti svému domnělému pánovi. Až nyní vyšlo najevo, že jejím úkolem bylo svými činy spojit síly všech, kdo přijdou do Lissenu na Slavnosti. Konečně mohla bojovat proti démonovi otevřeně.
Demor´ell padl. Lissen byl zachráněn. Mrtví byli oplakáni. Ale Tobias přijal Temnotu a vyhlásil osobní válku všem proroctvím, magii a čarodějnictví, které viděl v osudech kolem sebe. Aniž by to tušil, pomohl Inkvizitoru Galenu Avranovi zničit Měsíční kult, jedinou protiváhu, proti Valeriánkám, temným čarodějkám, které díky tomu získaly na obrovské síle a moci.
Arn přijal moc Pána Podsvětí a stal se novým Arrawnem. Odešel s jedním ze svých vnuků. I Eran se vrátil do Podsvětí najít Mehrana a být konečně v pokoji se svou životní láskou.
Kaysa se Sari odešly do Plání bílé trávy střežit za Sarika nebe.
Olwen odvedla Bytosti na Avalon a nalezla kýžený klid. Z Illenu s posledním paprskem slunce v podivné mlze zmizela většina Bytostí a tvorů Mythey. Ne všichni však odešli.
Mythea pohasla.
Dhubeassa s Můrou, Ardou i ostatními ještě několik let zachraňovali poslední zbytky jejich starého světa. Ale byl to marný boj.
Garlen Avran byl jako ohař, který vycítil kořist. Nedosáhl na Lovce ani na Caitira, který se brzy stal jedním z těch nejlepších. Ismael i Odessa se postarali, aby aspoň tam, kde mají oni moc, se Inkvizitorovy spáry nezatnou.
Johann Frederic Hiyersson se oženil a měl syna. Aniž by ho kdy potřeboval zplodit. Ale prý nakonec neměl, protože v té době byl někde jinde. Snad někde na Západě. Nebo spíš někde v hlavním městě. Ne, celou dobu neopustil Keln. O jeho smrti o mnoho let později dodnes kolují legendy. Byl nazván otcem moderní Illenské špionáže. Jen obraz mu visí v každém koutu císařství jiný.
Garlen Avran se dožil až příliš vysokého věku. Přežil všechny atentáty na svou osobu.
O pozdním životě a smrti Lišáka Krisse kolovaly legendy až do doby, než Sever zpustl a Lissen jako prokletý kraj byl opuštěn a skoro zapomenut.
Mladý Tyr Derrewyn a jeho sestra Nyra byli dokonalými odrazy svých rodičů. Tyr se snažil. Ale byl možná až moc jako jeho otec. Když Nyra pohřbila jeho, jeho zavražděnou ženu i čtyři děti a značnou část Severu, pochopila, že jako velitelka Jízdní hlídky už nemá kde hnát koně. Hvozd propadl smutku a beznaději. Sedlo na něj Tobiasovo prokletí. Nakonec odešla na Západ. Říká se, že se o ni postarala rodina Viktora van Rijna a Derrewynovská krev nezanikla úplně.
Ravi Nai se vrátil do Kelnu. Hiyersson nad ním nikdy nepřestal držet ochrannou ruku. A nikdy ho nenechal jít.
Tobias splnil, co sám sobě i Naiovi slíbil. Vymýtit čarodějnictví.
Tak jako Garlen zničil Měsíční kult a vypálil jej do základů, Tobias se postaral, aby žádná magie a proroctví už nikdy nezničily ničí osud. A svět, který je vlastně stvořený magii, prostě musí shořet. Na jeho popelu pak může konečně vzniknout něco nového a čistého.
Enid celý svůj život zasvětila tomu, aby Tobiase od Temnoty v něm zachránila. Snažila se mu dát rodinu, lásku a všechno, co nikdy před tím neměl. Bojovala s hlasy v jeho hlavě, které mu našeptávaly plíživou temnotu ve všem kolem něj. Znala to až moc dobře. Ona kdysi na prašné cestě našla sílu ty hlasy v sobě nadobro umlčet a věřit jen svému srdci. Tobias tuhle sílu v sobě neměl. Věřil, že on ví líp, co je pro ni dobré. Vždyť ji přece miloval. Po vraždě Raviho pochopila, že tenhle boj nemůže vyhrát. Tobias už nevěřil nikomu kromě hlasů ve své hlavě a své milované ženy.
Když mu Enid probodla srdce, zatímco ho topila ve vlastní krvi, bylo mu smutno, že jí nedokázal zachránit od prokletí její matky. Nikdy ji nepřestal milovat, jen litoval, že neměl dost síly z ní to prokletí vody dostat. Když se mu zastavilo srdce, puklo i to její.
Ravi Nai se stal slavným Katem z Kelnu. Podnítil několik vzpour Míšenců. Spáchal několik brutálních vražd, na které se nikdy nepřišlo. Hiyerssona ubodal asi třikrát, ale nikdy nepřišel na to, který je ten pravý. Dokud žila Neela, věděl to přesně. Ale ona byla pryč. Bludička byla pryč. Zůstalo jen temno. Illeni se ho báli a jemu to dělalo dobře. Rozvázal jazyk každému. Donutil litovat svých zločinů a hříchů každého. Čekal na smrt dlouho, ale ona se mu vysmívala. Tak na ní zapomněl.
Ravi Nai zemřel sám. Pokusil se zastavit Tobiase ve chvíli, kdy už bylo pozdě na všechno. Ostatně Ravi se pokoušel napravovat věci vždycky až, když bylo pozdě. Tobias ho mučil tři dny, aby zjistil, jak zbavit Enid prokletí vody. Ravi se mu vysmál. Pak ho Tobias pobodal a nechal ho vykrvácet. Hiyersson ho našel mrtvého ve svém domě. Ležel zmučený v krvavé tůni na střešní zahradě v místech, kde kdysi znásilnil Neelu. Hiyersson ho tam osobně zakopal a nikdy to nikomu neřekl. Pohřbil s ním i váček malých křišťálků. Nechal si jen jeden. Místo tůně začaly na tom místě růst černé lekníny.
Magie Mythey pohasla a zmizela. Stala se pohádkou a legendami z kronik vázaných v kůži. Magie Illenů nahradila starý svět. Ale Avalon v mlze zůstal a čeká. Stejně jako Temnota. Spí. Ale jednoho dne se objeví jiný Tobias, jiný Demor´ell. Nikdy to neskončí. Nikdy. Dokud to Tvorově nevzdají. Protože v každém z nich zůstal kus Hvězdy a Draků. A Nicota to ví a čeká.