Levora (Lesní státy)

Geografie

Levora je největším a nejvýchodnějším z Lesních států. Na západě hraničí s Brenovým svazem a Hralskem. Severní hranici tvoří Sinavé vrchy a Blankytné jezero. Na jihu leží Rozeklané hory a jezero Šijak. Na východě se pak rozprostírají rozsáhlé Skřítčí stepi.

Levora je, stejně jako ostatní Lesní státy, téměř celá porostlá lesem.  Jednou z mála výjimek je Zlaté údolí. Místní úcta ke stromům zabraňuje plošnému vypalování. Velkou část území také pokrývají močály.

Historie

První obyvatelé této oblasti byli vodníci žijící u Blankytného jezera. Právě sem přišly lidské kmeny Srbjanů ze severovýchodu.  Narazili na vodníky a lešijská sídla u řeky Ztrach. Lešijové dovolili lidem usídlit se zde a ti zde vytvořili mocné kmeny. Někteří však pokračovali dál na západ a později i Skučícím průsmykem na jih.

Po vzniku Říše došlo k několika pokusům vytvořit severní provincii nad Rozeklanými horami. Srbjané v této době střídavě bojovali na straně Říše a straně lešijských vládců. Vojáci Impéria se ale každopádně nikdy nedostali až na srbjanská území.

Při příchodu staršinských kmenů zůstalo území Lesních států mimo jejich hlavní trasu.  Část staršinů se sem ale dostala a jeden z nich, muž jménem Lev, se stal rádcem náčleníka a posléze novým náčelníkem východního kmene. Pod jeho vládou se kmen přeměnil ve faktický stát.

V současné době je Levora nejdůležitějším státem regionu, ale je silně ohrožovaná skřítčími nájezdníky z východu, i  sousedním Brenovým svazem.

Vláda

Levoře vládne kníže Orlov,  mladý ale schopný vladař. Opírá se svou družinu, složenou z bojovníků, ale i druidů, čarodějů a jiných.

Stát je rozdělen mezi jednotlivé náčelníky, kteří přísahali věrnost králi. Král se snaží omezit moc jednotlivých náčelníků a nechá je ovládat jen menší území.

Levora vede téměř konstantní boje se skřítčími nájezdníky z východu.

Obyvatelstvo

Místní obyvatelé mají jak Srbjanské, tak Staršinské předky. Mluví jazykem Srbjanů a mají velkou úctu ke stromům, proto lesy nevypalují. V území žije mnoho vodníků. Místní architektura je částečně Staršinská, částečně vodnická. Většina vesnic stojí kvůli vlhkému podloží na kůlech. Nová hradiště mají však již podobu sídlišť Ležiců či Presegraďanů.

Náboženství

Obyvatelé Levory uctívají Staršinské bohy, ale Přírodu považují za hlavního boha. Ze Starších bohů je nejvíce uctívaný Veles. Triglav je zde neznámý.

Ekonomika

Vzhledem k souvislé ploše lesa je nejčastějším zdrojem obživy lov.  V oblastech řek a jezer pak rybolov. V jižní části států se nachází také několik dolů, především měděných. Obchod existuje, ale se skřítčími nájezdníky se příliš obchodovat nedá a v Brenově svazu a Hralsku se produkují stejné komodity jako v Levoře.

Výjimkou je Zlaté údolí, které tvoří místní obilnici. Zdejší zlatá obilné pole jsou až nepřirozeně úrodná.

Důležitá místa

ŠEŘÍN

Nové hlavní město, v současné době ještě ne zcela dostavěné. chrání impozantní dvojitá palisáda.

ZLATÉ ÚDOLÍ

Největší nezalesněná oblast země. Uprostřed údolí leželo hradiště Divín. Kvůli věštbě, že město shoří však kníže přesídlil do Šeřína. Divín pak posléze vypálil.

STOLOVÁ HORA

Nejdůležitější hradiště západní části Levory. Leží na temeni stejnojmenné hory, které tvoří téměř dokonalou plošinu.

Důležité postavy

ORLOV

Orlov je mladý kníže, libující si v boji, ale schopně spravující svoji zemi.

KRVAVÁ SARJA

Odbojná náčelnice se skřítčími předky. Protivníky stahuje z kůže.

MOTOŠ

Starý věštec , oblíbený u běžných obyvatel. S knížetem má však vlažný vztah.

BLEDÝ KRÁL

Duch lešijského vládce. Objevuje se s družinou duchů v lese a požírá srdce lidí, které duchové chytnou.