Hejkalové

Hejkalové jsou lovci, válečníci a pracovníci. Jsou divocí a bojechtiví. Jejich skřeky děsí vetřelce a jejich tesáky a kopí přinášejí smrt zvěři a lidem, kteří do hvozdu zabloudí. Hejkalové rádi mezi sebou soutěží. Každý chce být tím nejudatnějším a nejsilnějším. Aby si hejkal vysloužil postavení lovce, tak musí projít náročnými zkouškami, který ne každý přežije. Pokud ale přežije, bude propojen se svým duchovním zvířetem a dostane talisman, který tento svazek zpečetí.

Hejkalové mají nižší společenskou roli než lešijové a víly. Bez nich by ale Lesní lid dávno zanikl. Vztah hejkala s vílou je zakázaný a je považován za cosi nečistého a odporného. Přesto se občas stane. Z takového svazku se rodí jezinky.

Hra hejkalů je o lovu, boji, soutěžení a bratrství. Je nejvíce fyzicky náročná.

Jména

Hejkalové mají jména s jednou slabikou (Gau, Krá, Vérš…).

Totemy

Když hejkal splní zkoušky na muže, bude propojen se svým spirituálním zvířetem – totemem. Symbolem tohoto spojení je talisman, který po zkoušce dostane. Každý hejkal se snaží chovat tak, jak určuje jeho totem. Pokud tak činí, je ostatními vnímán dobře a má také možnost se se svým spirituálním průvodcem spojit.

Vlk

agresivita, vytrvalost, družnost, cholerik

Poznávacím znamením vlka jsou vášeň a emoce. Reagují rychle a prudce. Pokud si něco usmyslí, jdou k cíli přes všechny překážky. Prohrávají bitvy, ale nikdy ne války. Jsou rádi ve smečce a neradi něco podnikají na vlastní pěst. Mají většinou řadu přátel, ale málokdy s někým uzavřou ren.

Medvěd

rozvaha, odvaha, silné vztahy, flegmatik

Skeptičtí a rezervovaní Medvědi se málokdy pro něco nadchnou, jsou spíše rozvážní a pomalí a všechno si pořádně promyslí. Jejich noční můrou je improvizace, na všechno potřebují mít jasně daný plán. Neznají strach a nikdy neustupují. Nemají rádi povrchní přátelství. Buď je jim někdo lhostejný, nebo pro ně naopak znamená vše.

Jestřáb

charisma, arogance, individualita, sangvinik

Jestřábi jsou přirození vůdci a umí si poradit v jakékoli situaci. Umí se maximálně soustředit, když přijde na rozhodování, bleskurychle vyberou tu správnou možnost. Za svým rozhodnutím si stojí. Jsou pragmatičtí, nedovedou jen tak zahálet, pořád jdou za nějakým cílem. Nikdy neřeknou ne, když se jim nabízí nová příležitost. Nové věci je baví, a stejně tak je baví dokazovat sami sobě, že na něco mají. Nebojí se vyslovit nesouhlas. Ostatní je uznávají i přes jejich častou ješitnost.

Emoce a barvy

Hejkalové neradi lžou. Lhaní považují za velmi nehejkalské a nečestné a pokud se k němu v nouzi uchýlí, cítí se poté velice špatně.

Nezvládají také příliš dobře pracovat s emocemi. Pokud něco cítí a situace se nezmění, jejich pocit se stává stále intenzivnějším, až hejkala zcela pohltí. Pokud tedy cítí hejkal strach, tak nakonec bude zcela paralyzován a nezvládne nic jiného, než se třást na místě. Cítí-li krvežíznivost, začne nakonec bodat do tvorů kolem nebo sám do sebe.

Jediný způsob, jak se s emocí vyrovnat a případně ji i překonat, je pomocí rituálního malování. Pokud se hejkal pomaluje barvou odpovídající jeho pocitu, uklidní se a dokáže emoci kontrolovat. Tradičně barvy hejkalům malují víly. Při malování barvy je třeba s vílou mluvit o tom, co se stalo a popisovat svoje emoce.

Barvou pochopitelně hejkal prozradí, jak se vlastně cítí, což často nechce. Musí pak zvažovat, jestli je lépe, že přizná strach, ale dokáže jej potlačit, nebo jej nepřizná, ale bude jím pohlcen.

Červená

nenávist, krvežíznivost, hněv

Bílá

strach, smrt

Modrá

smutek, láska

Zelená

závist, hořkost, porážka

Žlutá

sebevědomí, sláva, vítězství

Gesta

Při lovu je často potřeba mlčet a dorozumívat se pomocí gest. Hejkalové neradi mluví mnoho a často využívají gesta i mimo boj.

Rozumím

Krátce vztyčit ruku nad hlavu.

Zpět

Opakovat pohyb s rukou dole s dlaní dozadu.

Dělej co já

Shora si poklepat na hlavu.

Zaútočit

Naznačit úder pěstí daným směrem.

Vpřed

Mávnout rukou do směru postupu.

Zpomalit

Naznačit několikrát odtlačování směrem dolů.

Zrychlit

Vedle těla kývat paží ohnutou v lokti se zaťatou pěstí.

Nehýbat se

Držet ruku se zaťatou pěstí vedle sebe na úrovni ramene.

Neozbrojená osoba

Ruka v pěst ve výši prsou, palec nahoru.

Ozbrojený protivník

Kývat pěstí před tělem.

Schovat se

Pohnout rukou s dlaní dolů a přikrčit se.

Hierarchie a zkoušky

Nejdůležitějším mezi hejkaly je Pán lovu. Ten třímá rudý tesák a určuje, co a jak budou hejkalové lovit. V každém rodu je pak ten nejzkušenější hejkal označován jako Pařát. Ostatní hejkalové se liší podle toho, zda mají talisman a tedy splnili zkoušky na muže a stali se lovci či nikoliv.

Každý, kdo chce zkoušky splnit, si musí nejprve najít svého Mentora. Ten jej připravuje a trénuje. V případě úspěchu pak Mentor nechá vstoupit totemové zvíře do svého těla a mladého lovce přijme mezi muže.

Zkoušky symbolizují fyzicky náročné činnosti, ale z herních důvodů nejsou příliš namáhavé a jejich splnění v podstatě nesouvisí s reálnými fyzickými parametry hráče!

Lov a boj

Důležitou součástí hry hejkalů je lov a boj. Hejkalové loví stvůry, které žijí ve hvozdu a lidské nájezdníky, kteří se odváží překročit hranici lesa. Boj s lidmi je velice obtížný. Krátké zbraně hejkalů nemají šanci čelit štítům a mečům z palčivého železa, které lidé používají. Musí se uchýlit k podobné taktice, s jakou loví lesní tvory. Pomocí léček a pastí vetřelce rozdělí, oštěpy a jedem oslabí, svým ochromujícím řevem paralyzují a pak teprve přijdou na řadu jejich tesáky.

Hra je tedy o lovu, ale jen málo o šermu. Pokud skutečně dojde k tomu, že hejkalové budou čelit se zbraněmi neoslabeným protivníkům tváří v tvář, znamená to zpravidla jejich konec.

Při boji pomáhají hráčům několik herních mechanik:

Řev

Řev hejkalů je částečně kouzelný a dokáže paralyzovat protivníka na tak dlouho, dokud hejkal řve. Je ale potřeba být k soupeři na vzdálenost maximálně cca 5 metrů. Během paralýzy může pochopitelně jiný hejkal oběť zabít.

Nenápadnost

Lidé jsou oproti hejkalům nepozorní a hluční. Nechceme, aby se hráči museli hodiny plížit nebo maskovat. Proto se všichni lidé, se kterými se hejkalové střetnou, budou chovat trochu slepě a hluše. Pokud se tedy hejkal aspoň částečně kryje a snaží se chovat tiše, lidé ho nemusí slyšet. Mohou být ale výjimky.

Pasti

Hejkalové mají k dispozici několik typů pastí.

Vztahy

Krís

Vztah mezi hejkalem a vílou. Je považovaný za cosi odporného a je zakázaný. Přesto k němu občas dojde, obvykle znásilněním víly. Z tohoto spojení se rodí jezinky.

Ren

Pokrevní pouto mezi dvěma hejkaly. Je to znamení absolutního přátelství a vzájemné podpory.

Mochva

Pokud mají mezi sebou hejkalové vážný spor, řeší ho pomocí rituálního zápasu – mochvy. Je to buď souboj s foukačkou a tesákem, při kterém mají účastníci jednu ruku přivázanou ke kmeni, nebo je cílem získat šátek, který má druhý hejkal za pasem. Cílem zápasu není protivníka zabít, ale především potupit. Jak zbraněmi, tak verbálně. Protivníci se tedy při něm častují urážkami, chlubí se svými činy a vysmívají se činům soupeře.

Mochvu jde vyvolat jen v případě závažného porušení zvyklostí hejkalů, nebo bezpráví, kterého se jeden hejkal dopustil na druhém. Běžné důvody jsou zbabělost, lež při které je ohrožen někdo jiný, krádež předmětů někoho jiného. V případě, že je při mochvě poražen Pán lovu, stává se tradičně vítěz novým Pánem lovu. Pána lovu ale nemůže vyzvat někdo jen tak. Je třeba mít souhlas aspoň pěti dalších hejkalů, že je výzva na mochvu oprávněná.