Ze strany západní přišel rod Vírhaš. Jejich kopí jsou zbrocená krví a jejich oči jsou plné hněvu a žalu. Přináší s sebou talismany svých mrtvých. Jejich domovem byly větrné horské stráně tyčící se nad Mořem slz. Hovoří o příchodu Lidu plání, ohni, který vzplál v jejich lovištích, o smrti mnoha z Lesního lidu. Jejich zvyky jsou divoké a kruté. Jsou udatní a váží si zbraní a boje více než ostatní rody. Jejich lešij jim vládne tvrdou rukou a nesnáší neposlušnost. Krvavá minulost Rod Vírhaš prožil mnoho bojů s lidmi, ale i ostatními rody Dětí lesa a nesou si jizvy jak na těle, tak na duši. I zde v Šerboru je na jejich tvářích často vidět krev.
Postavy Vírhaš (lešij) Není tomu dlouho, co Vírhaš převzal vládu nad rodem. Bylo tomu díky jeho odvaze a kouzlům, že rod Vírhaš přežil. Vyprávějí se příběhy, že cena, kterou rod za přežití zaplatil, byla možná příliš vysoká. Rudá maska, kterou lešij nosí při sobě, vzbuzuje strach v srdcích všech, kdo na ni pohlédnou... stejně jako lešij sám. Nyní má uzavřít haré s Liou z Akšaránu. Přinese tento svazek více klidu a něhy do válečnického rodu, nebo naopak vyvolá zášť a žal? Hašen (víla) Bolest a utrpení většinu tvorů zlomí, ale jiné prožité hrůzy posílí. Ve tváři Hašen je možno spatřit bolest, ale zároveň sílu a odhodlání. Ostatní víly na ni hledí s respektem a uznávají ji. Hašen a Vírhaš jsou spojeni v haré a je první v jeho harému. Není však se svým pánem vždy stejné mysli. Lia (víla) Lia přichází do rodu Vírhaš ze slavného rodu Aškarán. Opouští svoje sestry a otce, aby uzavřela haré s Vírhašem a pokusila se vyléčit jizvy na duších a tělech rodu zkroušeného bojem. Pro její citlivou duši to bude těžká výzva. Lia má silné pouto ke stromům a dokáže cítit vůli lesa. Ostatní víly si šeptají, že má stromovou nemoc a že se dříve nebo později promění na strom. Její oporou v této nelehké době bude rusalka Šae, její milovaná sora. Párva (víla) Víly nejsou zrozeny k boji. Jejich úkolem je život tvořit a ne brát. Když však rod Vírhaš čelil zničení, nezbylo Párvě nic jiného než chopit se oštěpu a prolévat krev. Smrt a ničení ji ale poznamenaly na těle a především na duši. Nyní je od války daleko a chce být opět vílou. Zjišťuje, že vrátit se mezi víly, které kdysi zavrhla, je nesmírně obtížné. Grau (hejkal) Není silnějšího a odvážnějšího hejkala, než je Grau. Jeho oštěp nikdy nemine cíl, jeho řev vnáší strach do srdcí nepřátel. Byl to on, kdo si svými činy vysloužil znamení Vůdce lovu. Je prvním mezi všemi hejkaly a ti jej následují. Do boje se vrhá prudce jako jarní povodeň, hnaný touhou, která nemá svůj původ v tomto světě. Hu (hejkal) Hu byl nadějným lovcem, ale jeho sny přervalo kruté zranění utrpěné ve válce. Stále nesložil zkoušky na muže nezískal svůj talisman a kvůli svému zranění bude téměř nemožné uspět. Jeho mysl je však bystřejší než u jiných hejkalů. Občas pronáší podivná slova a vypráví příběhy, nad nimiž ostatní žasnou. Hu najde cestu, jak uspět. Pírko (šotek, není ve hře od začátku) Pírko býval skřítkem, ale Vírhašovou kletbou se proměnil v šotka - napůl živého, napůl mrtvého tvora, který musí sloužit svému pánovi. I když takto potrestán, nalezl u rodu Vírhaš nový domov a přátele a stal se jejich strážcem. Nyní se vydal na čarovné stezky skřítků, aby nalezl bránu vedoucí mimo tento svět.