I když by soudce měl být shovívavý, jeho výroky by měly zločince nechat trpět, protože jinak to není trest – a bolest je základní mechanismus, zabudovaný v nás během milionů let vývoje, jenž nás chrání tím, že nás varuje v okamžiku, kdy něco ohrožuje naše přežití. Proč by měla společnost odmítat takovýto vysoce vyvinutý mechanismus přežití?
Fáze
Hra se bude dělit na fáze bojové (především nasazení v terénu, většinou jednotlivé výsadky) a nebojové. Během bojové fáze musí mít každý ochranné brýle, které si může sundat až při přechodu do nebojového režimu. Počítejte s tím, že bojová fáze může zabrat dvě hodiny, někdy i více, zásobte se proto o pauzách vodou a nějakou energií na cesty.
Boj
Boj probíhá airsoftovými zbraněmi, gumovými noži, případně měkčenými zbraněmi na blízko.
Všichni hráči střílí na semi-auto, není-li dáno jinak.
Všichni hráči používají tlačné zásobníky, není-li dáno jinak.
Střelné zbraně mají limit 130 m/s s kuličkami o gramáži 0,20g.
Zásah platí kamkoliv do těla/výstroje, není-li dáno jinak.
Hráči s sebou mohou nést střelivo pouze napáskované v zásobnících, pytle s kulivem pro doplnění předají označené svému heavymu. Od něj si v průběhu boje mohou doplnit střelivo do zásobníků.
Smrt
Každá postava je zásahem kuličkou či zbraní zblízka vyřazená – padá na zem, snímá baret, volá medika. Jestliže ji někdo „dorazí“ (zasadí úder zbraní zblízka/z bezprostřední blízkosti naznačí výstřel a řekne „dorážím tě“), případně se k ní nedostane pomoc maximálně do 10 minut (hráč se může rozhodnout tuto dobu zkrátit, obléknout si reflexní vestu a odejít dříve), postava je mrtvá a hráč se odebírá na respawn. Postavu nelze dorazit střelbou z dálky. Jakmile se na respawnu sejde celý tým, „přišly posily“ – hráči se znova zapojují do hry jako noví vojáci. Tým se na respawn může stáhnout, i když ještě někteří jeho členové žijí, aby urychlil respawn těch, co to už mají za sebou. Respawn je obecně místo výsadku/deploy zóna určená v rámci briefingu k misi.
Tato pravidla může upravovat konkrétní scénář.
Základem veškeré morálky je povinnost, pojem se stejným vztahem ke skupině, jaký má sobeckost k jednotlivci. Nikdo těmto dětem nekázal o povinnosti způsobem, kterému by rozuměly – to jest výpraskem. Ale společnost, v níž žily, jim neustále vykládala o jejich ‚právech‘.
Výsledky se daly předpovědět, protože lidská bytost nemá žádná přirozená práva žádného druhu.