S jakými prvky ve hře pracujeme a čeho chceme dosáhnout?
Dystopie a Revoluce
Chceme vytvořit atmosféru boje hrstky rebelů proti silnému dystopickému režimu. Hráči nejsou vojáci, ani lidé, bojující o přežití. Jsou to obyčejní lidé, kteří ale (aspoň někteří) bojují za svoji pravdu a svoje ideály.
Náboženství
Zjevení Janovo není pouhou inspirací, cílem hry je co nejpřesněji převést jeho text do pozadí a děje hry. De Profundis je tedy hra plná náboženských motivů, symbolů a příběhů.
Obtížný boj
Boj povstalců s defensory je střet Davida a Goliáše. Cílem střetů není zvítězit, ale přežít, případně splnit nějaké úkoly. Čekejte tedy obtížné boje, rychlé ústupy, napětí, stres.
Zlé dobro
De Profundis není hra o zlých lidech. Je to příběh dobrých lidí, kteří dělají zlé věci. Nejen defensoři, ale i ostatní postavy a frakce mají svojí vizi, jak by měl vypadat svět a věří, že jen ta jejich je správná. A ve jménu dobra páchají mnoho zlého.
Odpuštění
Častým motivem, který se hrou prolíná, je odpuštění. Neznamená to, ale že by si všichni měli odpustit. Pokud ano, tak jen obtížně a po dlouhém boji. A často, i když pochopíme úmysly druhé strany, není prostě odpuštění možné.
ASkeze a hedonismus
Je lepší odříkat si slasti života a žít pro Boha či nějaké principy, nebo si naopak užívat života plnými doušky? Ať už se jedná o lásku, erotiku či jiné požitky. Pokud je konec světa, je možné pochopit jedno i druhé. Ale pro některé je užívání si hříchem, který by měl být trestán a pro druhé askeze hloupostí a slabostí.
Umírající svět
Svět svěřuje ke svému konci. Většina lidí věří, že jím bude bitva u Armageddonu. Ale i ti, kteří odmítají víru, chápu, že katastrofy možná svět nadobro zničili. Příroda jako taková přežije, ale bude v ní místo pro člověka? Lidé nejsou téměř schopni sehnat jídlo, mnozí jsou nemocní, ať již rakovinou z ozáření nebo jinými chorobami a bez pokročilé medicíny nemohou přežít. Jen málo lidí věří, že lidstvo má ještě šanci.
Originalita
I když se některými literárními nebo filmovými díly inspirujeme, snažíme se nic nekopírovat a tvořit unikátní prostředí a atmosféru (byť se nevyhýbáme některým klišé). Je to ovšem dvojsečná hra. Pro účastníky her vycházejících ze známé historie (jako je světová válka), současnosti nebo budoucnosti (třeba postapo ve stylu Mad Maxe nebo zombie filmů) je velice jednoduché pochopit prostředí a odhadnout jak se chovat. U De Profundis je to mnohem složitější. Jak budu ve světě bičovaném Božími ranami reagovat na satanismus? Jak se zachovám, když spatřím zázrak?
Klademe proto o něco větší důraz na předherní semináře a od druhého běhu používáme deníky postav, kde lépe popisujeme, co a jak může postava vnímat.