Šotci (rod Vírhaš)

Jednou z ras Lesního lidu jsou skřítci. Jsou svobodomyslní a nežijí pod vládou lešijů, ale mají své vlastní náčelníky a sídla. Pro skřítky je společnost ostatních zásadní a téměř nikdy necestují sami. Zakládají velká sídla, která bývají spojena čarovnými stezkami vedoucími skrz Mezisvět.

Za určitých zlých okolností se skřítek může změnit na nemrtvého šotka. Ti přežívají na místě, kde zemřeli a snaží se škodit. Je ale možné si je ochočit pomocí kouzel a pak slouží s oddaností novému pánu.

Jména a mluva

Šotci mají stejně jako skřítci velmi dlouhá jména. Jejich délka nevypovídá o postavení (jako je tomu u jiných ras). Lesní lid je zpravidla oslovuje přezdívkami. Šotci o sobě mluví vždy ve 3. osobě (tedy “Pírko chce” místo “já chci”).

Hraní šotků

CHOVÁNÍ

Šotci jsou napůl živí a napůl mrtví. Přijímají potravu a dýchají vzduch, nemohou se však rozmnožovat, nikdy nespí a řada emocí je pro ně hodně vzdálená. Mezi jejich základní pocity patří oddanost (pokud mají pána) a zášť. Pro svého pána udělají cokoliv. Pokud naopak nenávidí, učiní vše, aby objekt své nenávisti zničili.

Herní prvky

Kouzla

Šotci umí kouzlit podobně jako lešijové (viz lešijové). Umí ovládat bojová kouzla a kouzelný souboj, ale ne kletby.

Schopnosti hejkalů

Pro šotky platí následující mechaniky, popsané u hejkalů (viz hejkalové): Lov a boj (nenápadnost, pasti, jedy).