Jména a mluva Šotci mají stejně jako skřítci velmi dlouhá jména. Jejich délka nevypovídá o postavení (jako je tomu u jiných ras). Lesní lid je zpravidla oslovuje přezdívkami. Šotci o sobě mluví vždy ve 3. osobě (tedy “Pírko chce” místo “já chci”).
Hraní šotků Šotci jsou napůl živí a napůl mrtví. Přijímají potravu a dýchají vzduch, nemohou se však rozmnožovat, nikdy nespí a řada emocí je pro ně hodně vzdálená. Mezi jejich základní pocity patří oddanost (pokud mají pána) a zášť. Pro svého pána udělají cokoliv. Pokud naopak nenávidí, učiní vše, aby objekt své nenávisti zničili.
Kouzla Šotci umí kouzlit podobně jako lešijové (viz lešijové). Umí ovládat bojová kouzla a kouzelný souboj, ale ne kletby. Schopnosti hejkalů Pro šotky platí následující mechaniky, popsané u hejkalů (viz hejkalové): Lov a boj (nenápadnost, pasti, jedy).