Gadua – rod hlubin Šerboru

Od doby, kdy mocní běsové chodili po zemi, byl rod Gadua spjatý s Šerborem. Jeho lešijové naslouchali šepotu stromů, jeho hejkalové lovili temné tvory ukrývající se stínech a jeho víly se staraly o samotné srdce hvozdu.
Gaduové Šerboru rozumí a nevidí rádi uprchlíky, kteří se zde v poslední době objevili. Přináší změny a nechápou rituály rodu Gadua ani nerozumí tvorům, kteří zde žijí. Rod se však musí sklonit před vůlí Lesního krále a přijmout je mezi sebe.

Místní
Jediný rod Gadua, když pomineme vodníky z rodu Blagatyn, je zde v Šerboru doma. Znají krajinu a zdejší tvory. Snaží se, aby Šerbor zůstal Šerborem a chtějí jej ochránit jak před lidmi, tak před ostatními z Lesního lidu.

Tajemství hvozdu
Gaduové vědí o tajemstvích hvozdu a nechtějí se o ně dělit s ostatními.
Postavy
Gadua (lešij)
Gadua je duchem Šerboru. Je jeho ušima i očima, pánem a ochráncem. Zná všechny lesní stezky a tajemství skrytá mezi stromy. Příchod ostatních rodů nevítá. Přinášejí změnu a nebezpečí. Gadua je odpůrcem změn a trvá na dodržování zvyků tak, jak se tradují v rodu Gadua.

Kibaru (lešij)
Syn Gaduův je ještě mlád a o jeho činech se dosud nevypráví. Nikdo však nepochybuje, že jednou přijme jméno jednoho z rodů a stane se jeho hlavou. Dokud se tak nestane, nemůže Kibaru hlasovat v kruhu lešijů. V hlubinách Šerboru nalezl tajemství, která jsou ostatním neznámá. Jejich objevením si může splnit svůj cíl.

Bola (víla)
V dobách dávných přinášela Bola radost a smích mezi stromy Šerboru. Ty časy jsou však již zapomenuty. Nyní je její tvář zasmušilá a slova plná jedu. Jezinky Maj a Zif jsou jejími dcerami. Kdo je jejich otcem a proč nebyly zabity nebo vyhnány ví jenom ona a Gadua. Bola je mocnou vílí kmotrou a soupeří o vliv mezi vílami se Sennou z Akšaránu.

Faja (víla)
Faja je nadějí rodu. Kudy projde, tam květiny rozkvetou a ptáci začnou pět své písně. Nikdo nedokáže odolat jejím písním. Přesto jde v jejích očích občas spatřit strach. Ona nejvíce z celého rodu nesnáší jezinky a ráda by, aby rod opustily, nemůže se ale příčit vůli lešije. Vzhlíží ke své kmotře, moudré kmotře Bole a jednou převezme její místo.

Kor (hejkal)
Udatný Kor skolil už mnoho tvorů pustošících Šerbor, a jeho tělo se pyšní mnoha jizvami z krutých bojů. Býval prvním mezi všemi hejkaly a jeho slovo určovalo, kam se lovci vypraví. Ale mladý Grau z rodu Vírhaš jej přemohl a nyní je vůdcem hejkalů on. Není však tak zkušený jako Kor a dříve nebo později udělá chybu. Kor vyčkává.

Maj (jezinka)
Život jezinek je plný ústrků a pohrdání a jen díky slovu Gaduově jsou ještě živy. Málokdo si však troufne ohradit se proti Maj přímo. Je tvrdá a urážky nenechá bez odplaty. Střeží svoji mladší sestru Zif jako oko v hlavě a chrání ji před ostatními. Společně zkoumají odlehlá místa Šerboru a objevují tajemství, která by neměla vyjít na povrch.

Zif (jezinka)
Zif je tou nejposlednější bytostí v celém Šerboru. Ostatní se smějí její ošklivé tváři, jednoduché mysli, slabým pažím. Ale Zif si z urážek nic nedělá a směje se jim. Aspoň navenek. V hloubi duše by chtěla být krásná jako víly. V hlubinách hvozdu se ale některé sny mohou stát skutečností.