Geografie
Větrná spoušť je rozlehlá kamenitá poušť, ležící na sevru kontinentu. Na západě hraničí s Probuzeným lesem, na východě s Bachtií. Severním směrem leží Severní pustiny. Na jihu ohraničuje Větrnou spoušť až řeka Černína.
Bachtie je studená poušť, suchá nehostinná planina, sužovaná neustálým větrem. V kontrastu s pouští je řada roklí a údolí, kde kypí život díky reziduální magii víl. V těchto místech je spíše subtropické klima, rostou zde bohaté lesy plné ptáků, motýlů a krásných květů. Tato údolí jsou také plná říček, studánek a vodopádů.
Historie
Větrná spoušť má dlouhou a pohnutou historii. Původně se jednalo o nepříliš úrodnou zemi. Přišly sem víly, které se osamostatnily od nadvlády lešijů. Zde založily čistě vílí stát. Muži (lešijové) byli chováni v zajetí a používáni pouze pro rozmnožování. Vílí magie zemi přetvořila a udělala z pouště bohatý les.
Vílí království přežilo několik válek s lešiji, kteří si chtěli víly opět podmanit. Víly udržovaly poměrně dobré vztahy s trpaslíky z Parasagoru, trpasličí vliv byl patrný i v jejich architektuře. Po příchodu Srbjanů a založení Bachtie došlo po několika konfliktech také ke spolupráci. Muži z Bachtie byli zváni do vílího království kvůli plození dětí.
Konec nestal při příchodu Staršinských kmenů ze Severu. Staršinové chtěli projít směrem na jih, ale vílí vládkyně se obávaly, že lidé chtějí zabrat jejich zemi a nevpustili je. Došlo k válce, do které se vložil bůh Stribog. Pomocí strašné kletby lidských žreců byly víly proměněny na nemrtvé meluzíny. Tak v jednom momentu vílí říše padla. Meluzíny se rozlétly do celého světa, kde kvílí o své nenávisti k lidem a jejich bohům. Z království se pak stala pustá Větrná spoušť.
Vláda
Větrná spoušť je země nikoho, neexistuje žádná vláda. Živých myslících tvorů je zde minimum. Pokud ano, tak se jedná o divoké rarachy, kteří žijí pod nadvládou svých náčelníků. Meluzíny se objevují ve skupinách, ale jejich smrtí poznamenaná mysl nemá potřebu vytvářet cokoliv jako vládu.
Obyvatelstvo
Jediní živí obyvatelé Větrné spouště jsou raraši. Žijí v malých kmenech, obvykle v oázách kde zůstaly zbytky vílí magie. Živí se lovem a v okrajových částech nájezdy. Výjimečně je možné potkat víly, které přežily proměnu na meluzíny.
Nemrtvých bytostí je více. Především jsou zde meluzíny – hrozivé větrné bytosti. Jejich kvílení je slyšet po celé poušti. V písečných bouřích se také objevují kostliví válečníci na mrtvých koních. Jedná se o pozůstatky lidských jezdců, prokletých naopak meluzínami.
Náboženství
Bozi nejsou ve Větrné spoušti vítáni. Raraši uctívají Přírodu, byť spíše divokým a krvavým způsobem. V poušti přežívá několik mystických stvoření Přírody. Meluzíny nenávidí bohy za to, co jim provedli a Přírodu za to, že je neochránila.
Ekonomika
Raraši neznají peníze a neumí zpracovávat kovy. Používají bronzové zbraně, které zbyly z doby před vznikem Větrné spouště. Země je ale plná pokladů a z okolních zemí sem často zavítají dobrodruzi, pátrat po starých vílích palácích a čarovných předmětech.
Důležitá místa
ŠAO
Bývalé vílí hlavní město na pobřeží Moře slz. Na jeho ruinách roste mohutný les z gigantických stromů. Zbytky staveb jsou vidět mezi jejich kořeny.
ÁŠINAN
Ruiny vílího města ve vyhaslém vulkánu. Dno vulkánu tvoří jezero s krystalicky průzračnou vodou.
KHON
Opuštěné město na kraji pouště, původně součást Bachtie a sídlo rodu Our. Město je porostlé děsivou vegetací s vlastní inteligencí. Zdobí je černé květy.
Důležité postavy
IŠAN
Meluzína objevující se v rudých šatech s ocelovou maskou. Jedná se o poslední vládkyni víl před jejich proměnou na meluzíny.
SKŘEK
Bestiální zjizvený náčelník kmene rarachů sídlících v ruinách města Šálav. Kmen podniká časté nájezdy přes Černínu.
DUCH POUŠTĚ
Někteří, kteří zabloudili na poušti, potkali podivné zjevení tvořené prachem se svítícíma očima, které je zachránilo. Některé ale naopak krutě zabilo.